|
|
Obraz Podkarpatské Rusi v díle Ivana Olbrachta (od reportáže k románu a novele)
Beníšková, Dagmar ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem Ivana Olbrachta a Podkarpatské Rusi. Po stručném přehledu historie zkoumaného území se autorka věnuje Olbrachtovu podkarpatskému pobytu a jeho vlivu na dílo. Sociální a politické podmínky zaostalého kraje podnítily spisovatele k napsání série reportáží, které vycházely v novinách, posléze i ve dvojím knižním vydání (Země bez jména, Hory a staletí). V reportážích si Olbracht připravil faktografický i epický základ pro své prozaické celky - Nikolu Šuhaje loupežníka a Golet v údolí (pro úplnost zmiňme i Marijku nevěrnici). Autorka se ve své práci věnuje tematickému rozboru reportáží, ve kterém pozoruje, jak Olbracht zmapoval již neexistující kulturu a společenství. Tento tematický nástin poté aplikuje i na zbojnický román a povídkový triptych. Tímto se snaží doložit Olbrachtovu metodiku, spočívající ve zvrstveném vyprávění, jež je založeno na dvou hlavních rovinách: faktografické (empirické) a legendární (básnické).
|
|
|
Divoký Východ aneb Na zbojnickou notu v českých muzikálech
Opekar, Aleš
Autor si všímá nebývalého nárůstu různých zpracování staré zbojnické tematiky v československém divadelním a filmovém prostoru 70. let 20. století, tedy v době vlády autoritářského komunistického režimu. V centru jeho pozornosti jsou česká nastudování polského muzikálu Na szkle malowane a dále různé podoby českých muzikálů, jejichž děj zpracovává osudy skutečných zbojníků, historických postav známých mimo jiné z folkloru (Juraj Jánošík, Ondráš z Janova, Nikola Šuhaj). Autor studuje dobové recenze, způsob, jakým se autoři i recenzenti vyrovnávali s kategorií „muzikál“ a zkoumá proměnlivé formy, jakými zpracovávaná látka přicházela k publiku (gramofonová deska – komorní muzikál – středně velký muzikál s předtočenou živou hudbou, filmový muzikál, multimediální představení). Autor dospívá k závěru, že nadprodukce zbojnické tematiky v českých muzikálech v 70. letech 20. století byla mimo jiné důsledkem sílícího omezování projevů společenské kritiky a stala se tak náhradní možností poukázat alespoň nepřímo na téma revolty proti vládnoucím vrstvám potlačujícím svobodu.
|
|
|
Obraz Podkarpatské Rusi v díle Ivana Olbrachta (od reportáže k románu a novele)
Beníšková, Dagmar ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem Ivana Olbrachta a Podkarpatské Rusi. Po stručném přehledu historie zkoumaného území se autorka věnuje Olbrachtovu podkarpatskému pobytu a jeho vlivu na dílo. Sociální a politické podmínky zaostalého kraje podnítily spisovatele k napsání série reportáží, které vycházely v novinách, posléze i ve dvojím knižním vydání (Země bez jména, Hory a staletí). V reportážích si Olbracht připravil faktografický i epický základ pro své prozaické celky - Nikolu Šuhaje loupežníka a Golet v údolí (pro úplnost zmiňme i Marijku nevěrnici). Autorka se ve své práci věnuje tematickému rozboru reportáží, ve kterém pozoruje, jak Olbracht zmapoval již neexistující kulturu a společenství. Tento tematický nástin poté aplikuje i na zbojnický román a povídkový triptych. Tímto se snaží doložit Olbrachtovu metodiku, spočívající ve zvrstveném vyprávění, jež je založeno na dvou hlavních rovinách: faktografické (empirické) a legendární (básnické).
|
host ::
RSS.